Jak jsem si objednal ze Švýcarska

Nepříjemné překvapení na mne čekalo, když drobná zásilka spotřebního zboží dorazila poštou do Prahy. Zboží totiž pocházelo ze Švýcarska.

Velmi zvažuji, zda vůbec nějaké zboží objednat pochází-li z tzv. třetích zemí, tedy mimo EU. Zatímco ze zemí EU balíček přifrčí velmi rychle přímo do domu, z jiných zemí skončí na vyclívací poště v Praze. To skončí je asi výstižné. Dokud si nepřijedete, elektronicky, nikoliv ručně nepodáte JCD, nepočkáte na ověření ceny, nezaplatíte DPH a clo, balík nikdy nedostanete. Nemáte-li fakturu a potvrzení o platbě např. kreditní kartou či Pay Pal, nemusíte tam ani chodit. K těmto činnostem si lze zaplatit prostředníka.

Měl jsem nějak za to, že Švýcarsko či Norskoj, ač nečleni EU mají nějaký společný hospodářský prostor. Patrně ne, objednejte z USA či Švýcarska, formality jsou stejné.

Znamená to, že platíte DPH v zemi, kde objednáváte, a DPH a clo u nás. Aby státní pokladna nepřišla ani o halíř, snížil se nedávno limit kdy DPH a clo je účtováno na 22 EUR, poštovné je vždy do tohoto limitu započítáno. Prakticky to znamená, že objednáním nejmenšího a nejlevnějšího náhradního dílu, např. šroubku, má vždy za následek zmíněné harakiri u celníků. Celnice není komerční zóna, neplatí zde slušnost, rychlost a práva jako v obchodech. Úředníci mají spíše tendenci s vámi jednat povýšeně, mají vždy dosti času. Jeden příklad za všechny. Vyměřené clo na Ruzyně lze zaplatit PŘESNOU hotovostí u celníků, nebo si běžte přes celé letiště na poštu a zpět přineste doklad o zaplacení.

Popsané formality, kvůli každému šroubečku nejsou dobrou vizitkou státu, jako služby občanům. Je to kousek za hranou šikany. 

Takový stát, takovou službu občanům dlouho representoval a spolutvořil ve vrcholových funkcích pan Klaus. Nyní se netají s odporem ke společnému hospodářskému prostoru, moc, moc chce vystopit z EU.

Co případné vystoupení z EU znamená jen v případě dovozu jakékoliv drobnosti ze Slovenska, Rakouska, Německa a vůbec celého světa: placení dvojité DPH, a již zmíněné příjemné formality na celnici.

Pan Klaus mluví o tom, že se naše identita v EU rozpouští. Zdrojem klesající hrdosti v mém případě není Brusel, ale "příkladně" fungující zatuchlá česká kotlinka včetně fantasticky fungující služby veřejnosti při dovozu i té nejmenší drobnosti. Obávám se, že za důvodem pro vystoupení z EU nestojí snaha o zlepšení pro občany, ale defektní způsob myšlení politiků, co jsou tam již moc dlouho: ať nám do toho nikdo moc nekafrá.