Jeden z nejdůležitějších argumentů v komentářích dosud nezazněl. Problematické není připojení Krymu k Ruské federaci, ale zvolený postup. V rešerši blogů iDnes na téma Krym autor článku nalézá drtivou převahu osobních hodnocení nad objektivním pohledem.
Vyhledáním článků blogerů na téma Krym1), kterých je k dnešnímu dni asi 125, lze zjistit mírnou až větší převahu sympatií k ruské straně. Zaznívají i zajímavé postřehy, stěžejní důvod postoje mezinárodního společenství nenajdeme. Naproti tomu lze články a komentáře pojmout jako manifestaci názorů spíše než hledání pravdy.
Jeden z nejdůležitějších argumentů v komentářích dosud nezazněl. Problematické není připojení Krymu k Ruské federaci, ale zvolený postup. Jen pro, velmi nedokonalou, ilustraci nahlédněme na rozdělení Československa, včetně vědomí, že nešlo o odtržení. Volání po samostatnosti Slovenska sílilo dlouhou dobu a odráželo se v jednání zvolené politické representace. Zvolený postup nebyl nikdy zpochybňován ani kritisován. Zcela hypoteticky by místo samostatnosti mohlo Slovensko stejným způsobem požadovat připojení např. k Maďarsku a postup či výsledek by nikdo nezpochybňoval.
V případě Krymu neexistovala žádná dlouhodobá vůle ani systematická snaha k odtržení, jednání o rozdělení země, refundacích majetků, rozdělení archivů atd. V případě opravdového a dlouhodobého zájmu o připojení k Rusku, bylo lze, do nějakých padesáti týdnů, dosáhnout současného stavu s mezinárodním uznáním.
Nejvíce problémový, z hlediska mezinárodního společenství a mezinárodního práva, se jeví rychlý, klamný a silový postup Ruska. (O pojmech klamný a silový není nutno diskutovat, president Putin přítomnost svých vojáků zprvu vylučoval, poté je vyznamenával.) Čím křiklavěji totiž nějaká země poruší územní celistvost sousedního státu proti jeho vůli, tím častěji se to může opakovat kdykoliv v budoucnu. To je důvod, proč je Rusko v izolaci a čelí sankcím. Nikomu se nelíbí svět, kde lze libovolně, tedy s vhodou záminkou, vpadnou k sousedům. Je dobře, že to svět po Mnichovu pochopil. Je dobře, že tu snaha o dodržování mezinárodního práva je.
Ještě jednou opakuji, izolace Ruska není za jeho vlastnictví Krymu, odtržení Krymu mohli jeho občané dosáhnout, či se o to alespoň pokusit, zcela legální cestou.
Dosti často se v blozích také objevuje argument: zvolený postup je pořád lepší jak válka o Krym2). S argumentem nelze než souhlasit, i dosti podivný mír je přečasto lepší jak válka. K řešení však také nebyla zvolena silová taktika, nýbrž mezinárodní tlak a cílené sankce na vybrané osoby a firmy. Vše znovu vychází z intence, že postup nebyl v pořádku, nikoliv, že Krym nikdy nesmí být součástí Ruské federace.
Pozoruhodná je i skutečnost, že Rusko nikdy neprohlásilo, že má právo či nárok na Krym. Rusko prohlásilo, že nárok uplatňuje.
Okrajově k porušování práv na Ukrajině tzv samozvanci z Majdanu. Presidentské volby letošní roku docela jasně ukázali, že podpora radikálních nacionalistů je zcela mizivá 3) a Ukrajinci jsou schopni soužití s různými menšinami. Mezinárodní společenství řeší humanitární krize vysláním národních či mezinárodních jednotek, nikdy ne anexí.
1) http://blog.idnes.cz/hladaj.asp?hltext=Krym&typ=1 (počet blogů iDnes o Krymu za posledních 90 dnů)
2) http://martinprokes.blog.idnes.cz/c/414388/Je-vam-lito-ze-je-Krym-Rusky-Asi-byste-chteli-jeste-vice-mrtvych.html (blog p. Prokeše)
3) http://zpravy.idnes.cz/prezidentske-volby-na-ukrajine-d3j-/zahranicni.aspx?c=A140525_064158_zahranicni_jj (výsledky presid. voleb.)
