Byla-li by česká osobnost oceněna kupř. Nobelovou cenou, je zcela jisté, že by se událost odrážela ve všech českých médiích velmi intensivně a bouřlivě.
Profesor Tomáš Halík, je první český držitel prestižní Templetonovy ceny. Informace médii proběhla, bez většího ohlasu zapadla. Nedá mi to, neporovnat ohlas úspěchu velkého množství sportovců, zvláštních zpravodajství a vlaječek vlajících z mnoha českých automobilů.
Kontroverse
Je pochopitelné, že tak výrazná filosofická osobnost má i řadu nepřátel. Zvláště, pokud svým životem a postojem vydává svědectví o autenticitě hlásaného.
Je českou zvláštností, že všechno, zvláště u piva, víme. Víme co má dělat EU, Putin i Amerika. Víme, že ten Halík je takový protiklausovský kněžour. Přesto, lustruje kdo názory úspěšných sportovců, nebo se jen raduje z jejich úspěchu. Kreslíme si vlaječky na obličeje a zároveň zkoumáme koho volí naši hokejisté?
Kéž bychom byly schopni být hrdí na úspěchy našich vědců, sportovců, myslitelů či politiků. Kéž bychom viděli a poukazovali zhusta více na to dobré na našich representantech, elitě. Nečekejme na člověka, který nemá žádnou chybu, takoví nejsem ani já ani nikdo z vás živých.
Buďmě hrdí na úspěchy i těch, kteří nám k srdci nepřirostli, přejme.
Vyvěšuji symbolicky naši vlajku a jsem hrdý na další mezinárodní úspěch žijícího Čecha.
P.S.
návrh na zvýšení osobní národní hrdosti (platí i pro autora): vygooooogliti "Templetonova cena" a nastudovat několik již oceněných osobností.
